Použití Příkazový řádek MPlayer využívá komplexní strukturu voleb. Ta sestává z globálních voleb uváděných jako první, například: mplayer -vfm 5 a voleb zapisovaných za jménem souboru, které se projeví pouze u tohoto jména souboru/URL/čehokoli, například: mplayer -vfm 5 film1.avi film2.avi -vfm 4 Můžete seskupovat jména souborů/adresy URL pomocí { a }. Toho se dá využít s volbou : mplayer { 1.avi -loop 2 2.avi } -loop 3 Výše uvedený příkaz přehraje soubory v tomto pořadí: 1, 1, 2, 1, 1, 2, 1, 1, 2. Přehrávání souboru: mplayer [volby] [cesta/]soubor Jiný způsob přehrání souboru: mplayer [volby] file:///uri-eskejpovaná-cesta-k-souboru Přehrávání více souborů: mplayer [výchozí volby] [cesta/]soubor1 [volby pro soubor1] soubor2 [volby pro soubor2] ... Přehrávání VCD: mplayer [volby] vcd://číslo_stopy [-cdrom-device /dev/cdrom] Přehrávání DVD: mplayer [volby] dvd://číslo_titulu [-dvd-device /dev/dvd] Přehrávání z WWW: mplayer [volby] http://doména.com/soubor.asf (rovněž lze použít playlisty) Přehrávání z RTSP: mplayer [volby] rtsp://server.priklad.com/JmenoProudu Příklady: mplayer -vo x11 /mnt/Filmy/Kontakt/kontakt2.mpg mplayer vcd://2 -cdrom-device /dev/hdc mplayer -afm 3 /mnt/DVDtrailery/alien4.vob mplayer dvd://1 -dvd-device /dev/hdc mplayer -abs 65536 -delay -0.4 -nobps ~/filmy/test.avi Titulky a OSD MPlayer umí zobrazovat titulky spolu s filmem. V současnosti podporuje tyto formáty: VOBsub OGM CC (closed caption) MicroDVD SubRip SubViewer Sami VPlayer RT SSA PJS (Phoenix Japanimation Society) MPsub AQTitle JACOsub MPlayer umí vyextrahovat výše uvedené formáty titulků (s výjimkou prvních třech) do následujících cílových formátů zadáním příslušných voleb: MPsub: SubRip: MicroDVD: JACOsub: Sami: MEncoder umí vyextrahovat DVD titulky do formátu VOBsub. Volby příkazového řádku se pro různé formáty mírně liší: VOBsub titulky VOBsub titulky se skládají z velkého (řádově megabajty) .SUB souboru a volitelného .IDX a/nebo .IFO souboru. Pokud máte soubory jako sample.sub, sample.ifo (volitelný), sample.idx – musíte předat MPlayeru volby (volitelně s plnou cestou). Volba je jako pro DVD, můžete jí vybírat mezi titulkovými stopami (jazyky). Je-li vynechána, pak se MPlayer pokusí použít jazyky zadané volbou a při selhání použije langidx v .IDX souboru. Pokud selže i zde, nebudou titulky. Ostatní titulky Ostatní formáty tvoří jediný textový soubor obsahující časování, umístění a textovou část. Použití: máte-li soubor jako sample.txt, musíte předat volbu (volitelně s plnou cestou). Úpravy časování a umístění titulků: Opozdí titulky o sekund. Může být i záporné. Hodnota je přidána k čítači pozice ve filmu. Nastavuje rychlost ve snímcích/sek titulkového souboru (desetinné číslo). Nastavuje pozici titulků. Pokud se vám zvětšuje rozdíl mezi filmem a titulky, při použití titulkového souboru formátu MicroDVD, nejspíš se snímková rychlost titulků a filmu liší. Poznamenejme, že MicroDVD formát používá pro časování absolutní čísla snímků, ale není v něm informace o snímkové rychlosti, a proto byste měli s tímto formátem používat volbu . Chcete-li tento problém vyřešit trvale, musíte manuálně převést snímkovou rychlost souboru s titulky. MPlayer může převod udělat za vás: mplayer -dumpmicrodvdsub -fps fps_titulků -subfps avi_fps \ -sub soubor_s_titulky dummy.avi O DVD titulcích si přečtěte v sekci DVD. Ovládání MPlayer má plně konfigurovatelnou, příkazy řízenou, ovládací vrstvu, která vám umožní ovládat MPlayer pomocí klávesnice, myši, joysticku nebo dálkového ovládače (používající LIRC). Úplný seznam ovládacích prvků na klávesnici naleznete v man stránce. Konfigurace ovládání MPlayer umožňuje přiřadit jakoukoli klávesu jakémukoli příkazu MPlayeru pomocí jednoduchého konfiguračního souboru. Syntaxe sestává z názvu klávesy následovaného příkazem. Výchozí umístění konfiguračního souboru je $HOME/.mplayer/input.conf ale můžete jej potlačit použitím volby (relativní cesty jsou vztaženy k $HOME/.mplayer). Úplný seznam podporovaných jmen kláves dostanete příkazem mplayer -input keylist a úplný seznam dostupných příkazů příkazem mplayer -input cmdlist. Jednoduchý vstupní ovládací soubor ## ## Vstupní soubor ovládání MPlayeru ## RIGHT seek +10 LEFT seek -10 - audio_delay 0.100 + audio_delay -0.100 q quit > pt_step 1 < pt_step -1 ENTER pt_step 1 1 Ovládání z LIRC Linux Infrared Remote Control – použijte jednoduše vyrobitelný doma udělaný IR-přijímač, (téměř) libovolný dálkový ovládač a ovládejte jím svůj Linux! Více se o tom dovíte na domácí stránce LIRC. Pokud máte nainstalován balíček LIRC, configure jej zdetekuje. Pokud vše dopadne dobře, MPlayer při startu vypíše "Nastavuji podporu LIRC...". Pokud dojde k chybě, oznámí vám to. Pokud nevypíše žádnou zprávu o LIRC, pak pro něj není podpora zakompilována. To je vše :-) Jméno spustitelného souboru MPlayeru je - překvapení - mplayer. Můžete použít jakýkoli příkaz MPlayeru a dokonce i více než jeden, pokud je oddělíte znakem \n. Nezapomeňte zapnout opakovací (repeat) příznak v .lircrc tam, kde to dává smysl (vyhledávání, hlasitost, atd.). Zde je výňatek z demonstračního .lircrc: begin button = VOLUME_PLUS prog = mplayer config = volume 1 repeat = 1 end begin button = VOLUME_MINUS prog = mplayer config = volume -1 repeat = 1 end begin button = CD_PLAY prog = mplayer config = pause end begin button = CD_STOP prog = mplayer config = seek 0 1\npause end Pokud se vám nelíbí standardní umístění lirc-config souboru (~/.lircrc) použijte volbu k určení jiného souboru. Závislý režim Závislý režim vám umožňuje vytvořit jednoduché ovládací panely (frontendy) MPlayeru. Pokud je MPlayer spuštěn s volbou , pak bude číst příkazy oddělené novým řádkem (\n) ze standardního vstupu. Příkazy jsou dokumentovány v souboru slave.txt. Přehrávání datových proudů ze sítě nebo rour MPlayer umí přehrávat soubory ze sítě s použitím protokolu HTTP, FTP, MMS nebo RTSP/RTP. Přehrávání pracuje jednoduše tak, že uvedete URL na příkazovém řádku. MPlayer ctí systémovou proměnnou http_proxy a použije proxy pokud je k dispozici. Proxy může být rovněž vynucena: mplayer http_proxy://proxy.micorsops.com:3128/http://micorsops.com:80/stream.asf MPlayer umí číst ze std. vstupu (ne z pojmenovaných rour). To může být například použito pro přehrávání z FTP: wget ftp://micorsops.com/something.avi -O - | mplayer - Také doporučujeme zapnout při přehrávání ze sítě: wget ftp://micorsops.com/something.avi -O - | mplayer -cache 8192 - Uložení proudového obsahu Jakmile jste přiměli MPlayer přehrát váš oblíbený internetový proud, můžete použít volbu k uložení datového proudu do souboru. For example: mplayer http://217.71.208.37:8006 -dumpstream -dumpfile proud.asf uloží proudové video z http://217.71.208.37:8006 do proud.asf. Pracovat to bude se všemi MPlayerem podporovanými protokoly, jako MMS, RTSP, a tak dále. CD/DVD mechaniky Moderní CD-ROM mechaniky dosahují velmi vysokých otáček a některé z nich mohou pracovat i se sníženými otáčkami. Existuje několik důvodů, pro které byste mohli chtít změnit rychlost CD-ROM mechaniky: Byly zprávy o chybách čtení při vysokých rychlostech, zvláště u špatně vylisovaných CD-ROMů. Z těchto důvodů může snížení rychlosti působit jako prevence ztráty dat. Mnoho CD-ROM mechanik je nechutně hlučných, nižší rychlost může omezit tento hluk. Linux Můžete snížit rychlost IDE CD-ROM mechanik pomocí hdparm, setcd nebo cdctl. Pracuje to asi takto: hdparm -E [rychlost] [mechanika cdrom] setcd -x [rychlost] [mechanika cdrom] cdctl -bS [rychlost] Pokud používáte SCSI emulaci, budete muset předat tato nastavení do skutečného IDE zařízení, nikoli emulovaného SCSI zařízení. Pokud máte práva root-a, následující příkaz vám rovněž může pomoci: echo file_readahead:2000000 > /proc/ide/[mechanika cdrom]/settings To nastaví čtení napřed na 2MB, což pomůže při poškrábaných médiích. Pokud ji však nastavíte příliš vysoko, bude mechanika stále zrychlovat a zpomalovat, což výrazně sníží její výkon. Doporučujeme vám rovněž vyladit vaši CD-ROM mechaniku pomocí hdparm: hdparm -d1 -a8 -u1 [cdrom zařízení] To zapne DMA přístup, čtení napřed a odmaskování IRQ (přečtěte si man stránku programu hdparm pro podrobné vysvětlení). Prostudujte si „/proc/ide/(cdrom zařízení)/settings“ pro jemné doladění vaší CD-ROM. SCSI mechaniky nemají jednotný způsob pro nastavení těchto parametrů (Znáte nějaký? Řekněte nám jej!). Existuje nástroj, který pracuje se SCSI mechanikami Plextor. FreeBSD rychlost: cdcontrol [-f zařízení] speed [rychlost] DMA: sysctl hw.ata.atapi_dma=1 Přehrávání DVD Úplný seznam dostupných voleb naleznete v man stránce. Syntaxe pro přehrání standardního DVD je následující: mplayer dvd://<track> [-dvd-device <DVD_zařízení>] Příklad: mplayer dvd://1 -dvd-device /dev/hdc Pokud jste kompilovali MPlayer s podporou dvdnav, je syntaxe stejná až na to, že musíte používat dvdnav:// místo dvd://. Výchozím DVD zařízením je /dev/dvd. Pokud se vaše nastavení liší, vytvořte symlink, nebo uveďte správné zařízení na příkazovém řádku pomocí volby . MPlayer používá libdvdread a libdvdcss pro přehrávání a dekódování DVD. Tyto dvě knihovny jsou obsaženy ve zdrojových kódech MPlayeru, nemusíte je tedy instalovat zvlášť. Můžete rovněž použít systémové verze těchto knihoven, ale toto řešení nedoporučujeme, protože může vést k chybám, nekompatibilitě knihovny a nižší rychlosti. V případě problémů s dekódováním DVD, zkuste vypnout supermount a podobná udělátka. Některé RPC-2 mechaniky mohou rovněž vyžadovat nastavení region kódu. Dekódování DVD Dekódování DVD provádí libdvdcss. Metodu můžete zvolit pomocí proměnné prostředí DVDCSS_METHOD, detaIly viz manuálová stránka. Kód regionu DVD mechaniky v současnosti přicházejí s nesmyslným omezením nazvaným kód regionu. To je způsob jak přinutit DVD mechaniku akceptovat pouze DVD vyrobené pro jeden ze šesti různých regionů na které byl rozdělen svět. Jak si může skupina lidí zasednout ke kulatému stolu, přijít s takovým nápadem a čekat, že se svět 21. století skloní před jejich vůlí je naprosto nepochopitelné Mechaniky, které vynucují nastavení regionu poze softwarově jsou známy také jako RPC-1 a ty, které to dělají v hardware jako RPC-2. Mechaniky RPC-2 umožňují změnu kódu regionu pětkrát a pak zůstane pevný. V Linuxu můžete použít nástroj regionset pro nastavení kódu regionu vaší DVD mechaniky. Naštěstí je možné konvertovat RPC-2 mechaniky na RPC-1 pomocí upgrade firmware. Vyplňte modelové číslo vaší DVD mechaniky do svého oblíbeného vyhledávače, nebo se podívejte do fóra a sekce download „Firmware stránek“. Ačkoli platí obvyklé „kazy“ upgradů fimware, zkušenosti se zbavením se vynucování region kódů jsou obecně kladné. Přehrávání VCD Úplný seznam dostupných voleb naleznete v man stránce. Syntaxe pro standardní Video CD (VCD) je následující: mplayer vcd://<stopa> [-cdrom-device <zařízení>] Příklad: mplayer vcd://2 -cdrom-device /dev/hdc Výchozím VCD zařízením je /dev/cdrom. Pokud se vaše nastavení liší, vytvořte symlink nebo uveďte správné zařízení na příkazovém řádku pomocí volby . Minimálně SCSI CD-ROM mechaniky Plextor a Toshiba vykazují mizerný výkon při čtení VCD. To proto, že CDROMREADRAW ioctl není pro tyto mechaniky plně implementováno. Pokud máte zkušenosti se SCSI programováním, prosíme pomozte nám implementovat obecnou SCSI podporu pro VCD. Mezitím můžete extrahovat data z VCD pomocí readvcd a výsledný soubor přehrát v MPlayeru. Struktura VCD Video CD (VCD) je tvořeno CD-ROM XA sektory, čili stopy CD-ROM mode 2 třída 1 a 2: První stopa je ve formátu mode 2 třída 2 což znamená, že používá L2 korekci chyb. Stopa obsahuje souborový systém ISO-9660 s 2048 bajty/sektor. Tento souborový systém obsahuje VCD metadata informace, spolu se statickými snímky často používanými v menu. MPEG segmenty menu mohou být rovněž uloženy v této první stopě, ale tyto MPEGy musí být rozsekány na série 150 sektorových chunků. Souborový systém ISO-9660 může obsahovat další soubory, které nejsou potřeba pro operace s VCD. Druhá a ostatní stopy jsou všeobecně surovými MPEG (film) stopami s 2324 bajty/sektor, obsahující jeden MPEG PS datový paket na sektor. Ty jsou v mode 2 třída 1 formátu, takže obsahují více dat v každém sektoru za cenu omezení korekce chyb. Je rovněž možné mít CD-DA stopy na VCD za první stopou. V některých operačních systémech jsou triky, které umožňují zpřístupnit tyto ne-ISO-9660 stopy v systému souborů. V dalších operačních systémech jako GNU/Linux to není možné (zatím). Zde MPEG data nemohou být připojena. Protože většina filmů je uložena uvnitř tohoto druhu stopy, měli byste nejprve zkusit . Existují také VCD disky bez první stopy (jediná stopa bez systému souborů). Můžete je přehrát, ale nemohou být namountovány. Definice standardu Video CD se nazývá Philips „White Book“ a není obecně přístupná online, ale musí být zakoupena od Philipsu. Podrobnější informace o Video CD můžete nalézt v dokumentaci programu vcdimager. Pár slov o .DAT souborech Soubor veliký ~600 MB viditelný v první stopě připojeného VCD není skutečným souborem! Je to takzvaná ISO gateway, vytvořená proto, aby mohl Windows přistupovat k těmto stopám (Windows vůbec neumožňuje aplikacím surový přístup k zařízení). Pod Linuxem nemůžete kopírovat nebo přehrávat tyto soubory (obsahují jen nesmysly). Pod Windows je to možné, protože jeho iso9660 ovladač emuluje surový přístup ke stopě v tomto souboru. Abyste mohli přehrát .DAT soubor, potřebujete ovladač kernelu který můžete nalézt v Linuxové verzi PowerDVD. Obsahuje upravený ovladač systému souborů iso9660 (vcdfs/isofs-2.4.X.o), který umí emulovat surové stopy přes tento stínový .DAT soubor. Pokud připojíte disk s pomocí jejich ovladače, můžete kopírovat či dokonce přehrávat .DAT soubory MPlayerem. Ale nebude to fungovat se standardním iso9660 ovladačem z Linuxového kernelu! Místo toho použijte . Alternativou kopírování VCD je nový jaderný ovladač jménem cdfs (není součástí oficiálního jádra), který zobrazuje CD sekce jako obrazové soubory a program cdrdao, který bit-po-bitu grabuje/kopíruje CD. Seznamy editačních zásahů (EDL) Systém seznamů editačních zásahů (EDL) umožňuje automaticky vynechat nebo vypnout zvuk v částech videa při přehrávání, což je zajišťováno pro každý film zvláštním EDL konfiguračním souborem. Toho se dá využít pro ty, kdo chtějí sledovat film v "rodinném" režimu. Můžete vystříhat veškeré násilí, nechutnosti, Jar-Jar Binkse .. z filmu podle svých vlastních osobních preferencí. Mimoto jsou zde i jiná využití, jako je automatické vystřihávání reklam z videa které sleduješ. Formát EDL souboru je poměrně kostrbatý. Každý příkaz je na samostatném řádku a označuje co dělat (vystřihnout/ztišit) a kdy to dělat (pomocí ukazatelů v sekundách). Použití EDL souboru Vložte volbu při spouštění MPlayer, se jménem EDL souboru, který chcete použít na video. Vytvoření EDL souboru Současný formát EDL souboru je: [počáteční sekunda] [koncová sekunda] [akce] Kde jsou sekundy desetinnými čísly a akce je buď 0 pro vynechání nebo 1 pro vypnutí zvuku. Příklad: 5.3 7.1 0 15 16.7 1 420 422 0 To vynechá část videa mezi sekundami 5.3 a 7.1, pak vypne zvuk na 15 sekundě, zapne jej na 16.7 sekundy a vynechá část videa mezi sekundami 420 a 422. Tyto akce budou provedeny jakmile časovač přehrávání dosáhne hodnoty zadané v souboru. Pro vytvoření EDL souboru se kterým budete moci začít, použijte volbu . Během přehrávání jen stiskněte i pro označení začátku a konce bloku. Pro vyznačený čas bude do souboru zapsán odpovídající záznam. Můžete se pak vrátit a doladit vygenerovaný EDL soubor, stejně jako změnit výchozí akci, což je vystřižení vyznačených bloků. Pokročilé audio Surround/Vícekanálové přehrávání DVD Většina DVD a mnoho jiných souborů obsahuje surround zvuk. MPlayer podporuje přehrávání přehrávání surround, ale ve výchozím nastavení jej nezapíná, jelikož stereo vybavení je mnohem častější. Pro přehrávání souboru, který má více než dvoukanálový zvuk použijte volbu . Například pro přehrání DVD s 5.1 zvukem: mplayer dvd://1 -channels 6 Poznamenejme, že ačkoli se jmenuje "5.1", ve skutečnosti má šest kanálů. Pokud máte surround zvukové vybavení, můžete si přidat volbu do svého konfiguračního souboru MPlayeru ~/.mplayer/config. Například pro použití čtyřkanálového přehrávání zvuku jako výchozí, přidejte následující řádek: channels=4 MPlayer pak poskytuje zvuk ve čtyřech kanálech, pokud jsou všechny čtyři kanály k dispozici. Přehrávání stereo souborů do čtyřech reproduktorů MPlayer ve výchozím nastavení neduplikuje žádné kanály a nedělá to ani většina audio ovladačů. Pokud to chcete udělat ručně: mplayer soubor -af channels=2:2:0:1:0:0 Vysvětlení naleznete v sekci kopírování kanálů. AC–3/DTS Passthrough DVD mají obvykle surround zvuk enkódovaný ve formátu AC–3 (Dolby Digital) nebo DTS (Digital Theater System). Některá moderní zařízení jsou schopna dekódovat tyto formáty interně. MPlayer lze nakonfigurovat tak, aby přenesl zvuková data bez dekódování. To bude fungovat pouze pokud máte S/PDIF (Sony/Philips Digital Interface) jack ve zvukové kartě. Pokud vaše zařízení umí dekódovat jak AC–3, tak DTS, můžete bezpečně zapnout passthrough pro oba formáty. Jinak zapněte passthrough pouze pro formát, který vaše zařízení podporuje. Zapnutí passthrough z příkazového řádku: Jen pro AC–3 použijte Jen pro DTS použijte Pro oba (AC–3 i DTS) použijte Zapnutí passthrough v konfiguračním souboru <application>MPlayer</application>u: Jen pro AC–3 použijte Jen pro DTS použijte Pro oba (AC–3 i DTS) použijte Povšimněte si čárky (",") na konci a . To umožní MPlayeru použít normální kodek, když přehrávaný soubor nemá AC–3 nebo DTS zvuk. Volba nevyžaduje čárku; MPlayer se zařídí podle potřeby automaticky, pokud je zvolena rodina audio kodeků. Maticově enkódovaný zvuk ***TODO*** Tato sekce musí být teprve napsaná a nemůže být dokončena dokud nám někdo nepošle vzorkové soubory pro testování. Pokud máte nějaké maticově enkódované zvukové soubory, víte, kde je lze najít, nebo máte jakoukoli informaci, která by mohla pomoci, pošlete prosím zprávu do konference MPlayer-DOCS. Do předmětu vložte "[matrix-encoded audio]". Pokud nepřijdou žádné soubory nebo informace, tato sekce bude odstraněna. Dobré odkazy: http://electronics.howstuffworks.com/surround-sound5.htm http://www.extremetech.com/article2/0,1697,1016875,00.asp Surround emulace ve sluchátkách MPlayer obsahuje HRTF (Head Related Transfer Function) filtr založený na projektu MIT, kde jsou měření vzata z mikrofonů na umělé lidské hlavě. Ačkoli není možné přesně imitovat surround systém, MPlayerův HRTF filtr produkuje prostorově mnohem prokreslenější zvuk ve 2-kanálových sluchátkách. Obvyklé míchání jednoduše kombinuje všechny kanály do dvou; krom kombinace kanálů, generuje slabá echa, poněkud zvětšuje oddělení stereo kanálů a mění hlasitost některých kmitočtů. Jestli HRTF zní lépe může záviset na zdrojovém zvuku a osobním vkusu, ale určitě stojí za zkoušku. Pro přehrání DVD s HRTF: mplayer dvd://1 -channels 6 -af hrtf pracuje dobře pouze s 5 nebo 6 kanály. také vyžaduje zvuk 48 kHz. DVD audio již je 48 kHz, ale pokud máte soubor s odlišným vzorkovacím kmitočtem, který chcete přehrávat pomocí , musíte jej převzorkovat: mplayer soubor -channels 6 -af resample=48000,hrtf Potíže Pokud neslyšíte ze surround kanálů žádný zvuk, ověřte si nastavení směšovače pomocí programu jako je alsamixer; audio výstupy jsou často vypnuty a nastaveny na nulovou hlasitost jako výchozí. Manipulace s kanály Obecné informace Naneštěstí neexistuje standard pro řazení kanálů. Následující řazení jsou používaná v AC–3 a jsou poměrně typická; zkuste je a uvidíte, zda tomu váš zdroj odpovídá. Kanály jsou číslovány od 0. mono střed stereo levý pravý kvadrofonní levý čelní pravý čelní levý zadní pravý zadní surround 4.0 levý čelní pravý čelní středový zadní středový čelní surround 5.0 levý čelní pravý čelní levý zadní pravý zadní středový čelní surround 5.1 levý čelní pravý čelní levý zadní pravý zadní středový čelní subwoofer Volba se používá pro požadavek na počet kanálů z dekodéru zvuku. Některé audio kodeky používají počet zadaných kanálů pro rozhodování, zda je nutné podmixovat zdroj. Poznamenejme, že to ne vždy ovlivní počet výstupních kanálů. Například použití pro přehrání stereo MP3 souboru povede ke 2-kanálovému výstupu, jelikož MP3 kodek neprodukuje extra kanály. Pro vytvoření nebo odstranění kanálů slouží zvukový filtr , který je rovněž vhodný k ovládání počtu zvukových kanálů posílaných do zvukové karty. Viz následující sekce pro více informací o manipulacích s kanály. Přehrávání mono na dvou reproduktorech Mono zní mnohem lépe, když je přehráván dvěma reproduktory – zvlášť při použití sluchátek. Audio soubory, které ve skutečnosti mají jeden kanál, jsou automaticky přehrávány dvěma reproduktory; naneštěstí je většina mono souborů ve skutečnosti enkódována jako stereo s jedním kanálem utlumeným. Nejjednodušší a nejblbuvzdornější způsob, jak přinutit oba reproduktory poskytovat stejný zvuk je filtr : mplayer soubor -af extrastereo=0 To zprůměruje oba kanály, takže budou mít poloviční hlasitost originálu. Další sekce přinášejí příklady dalších možností, jak to udělat bez snížení hlasitosti, ale ty jsou mnohem komplexnější a vyžadují odlišné volby v závislosti na tom, který kanál ponecháte. Pokud potřebujete jen upravit hlasitost, může být lehčí experimentovat s filtrem a najít vhodnou hodnotu. Například: mplayer soubor -af extrastereo=0,volume=5 Kopírování/přesun kanálů Filtr umí přesunout jakýkoli nebo všechny kanály. Nastavení všech parametrů filtru může být komplikované a vyžaduje pozornost. Rozhodněte, kolik výstupních kanálů potřebujete. To je první parametr. Spočítejte, kolik přesunů kanálů budete dělat. To je druhý parametr. Každý kanál může být přesunut naráz do několika různých kanálů, ale pamatujte, že pokud je kanál přesunut (dokonce i jen do jednoho cíle), bude zdrojový kanál prázdný dokud do něj nepřesunete jiný kanál. Chcete-li kanál zkopírovat, aby zdroj zůstal stejný, jednoduše přesuňte kanál do obou, cíle i zdroje. Například: channel 2 --> channel 3 channel 2 --> channel 2 Zapište kopie kanálů jako dvojici parametrů. Pamatujte, že první kanál je 0, druhý 1 atd. Na pořadí parametrů nezáleží, pokud jsou správně sdruženy do párů zdroj:cíl. Příklad: jeden kanál ve dvou reproduktorech Zde máte příklad jiného způsobu, jak hrát jeden kanál v obou reproduktorech. Pro náš účel předpokládejme, že by měl být přehráván levý kanál a zahozen pravý. Následujeme výše uvedený postup: Abychom měli výstupní kanál pro každý z obou reproduktorů, musí být první parametr "2". Levý kanál musí být přesunut do pravého a také sám do sebe, aby nezůstal prázdný. To jsou celkem dva přesuny, takže druhý parametr bude také "2". Pro přesun levého kanálu (channel 0) do pravého kanálu (channel 1) bude dvojice parametrů "0:1" a "0:0" přesune levý kanál na sebe. Vše dohromady pak dá: mplayer soubor -af channels=2:2:0:1:0:0 Výhoda tohoto postupu před je v tom, že je hlasitost každého výstupního kanálu stejná jako hlasitost zdrojového kanálu. Nevýhodou je to, že parametry musí být změněny na "2:2:1:0:1:1", pokud je požadovaný zvuk v pravém kanálu. Také je těžší si je pamatovat a napsat. Příklad: levý kanál v obou reproduktorech – zkratka Ve skutečnosti je mnohem jednodušší způsob použití filtru pro přehrávání levého kanálu v obou reproduktorech: mplayer soubor -af channels=1 Druhý kanál je zahozen a bez dalších parametrů je ponechán jediný zbývající kanál. Ovladače zvukových karet hrají jednokanálový zvuk automaticky v obou reproduktorech. To pracuje pouze pokud je požadovaný levý kanál. Příklad: kopírování čelních kanálů do zadních Dalším běžným úkonem je duplikace čelních kanálů a jejich přehrávání v zadních reproduktorech kvadrofonní sestavy. Zde by mely být čtyři výstupní kanály. První parametr je "4". Oba přední kanály musí být přesunuty do odpovídajících zadních kanálů a také na sebe. To jsou čtyři přesuny, takže druhý parametr bude "4". Levý čelní (channel 0) přesuneme do levého zadního (channel 2): "0:2". Levý čelní musíme rovněž přesunout do sama sebe: "0:0". Pravý přední (channel 1) je přesunut do pravého zadního (channel 3): "1:3" a také do sebe: "1:1". Po zkombinování všech nastavení dostaneme: mplayer soubor -af channels=4:4:0:2:0:0:1:3:1:1 Mixování kanálů Filtr umí mixovat kanály podle požadavků uživatele. Umožňuje vše co filtr a ještě víc. Naneštěstí jsou jeho parametry ještě komplikovanější. Rozhodněte, s kolika kanály budeme pracovat. To můžete nastavit pomocí volby a/nebo . Později se v příkladech dozvíte, kdy použít kterou. Rozhodněte, kolik kanálů propustíme do (ostatní dekódované kanály jsou zahozeny). To je první parametr a také ovládá, kolik kanálů bude mít výstup. Zbývající parametry nastavují, kolik z daného kanálu bude namixováno do každého dalšího kanálu. Toto je ta komplikovaná část. Pro usnadnění si rozdělte parametry do několika skupin, jednu pro každý výstupní kanál. Každý parametr uvnitř skupiny odpovídá vstupnímu kanálu. Číslo, které nastavíte bude procento vstupního kanálu, které bude namixováno do výstupního kanálu. akceptuje hodnoty od 0 do 512, což odpovídá 0% až 51200% původní hlasitosti. Buďte opatrní, pokud používáte hodnoty větší než 1. Nejen, že vám to dá velmi vysokou hlasitost, ale pokud překročíte dynamický rozsah své zvukové karty, můžete uslyšet rány a praskání. Pokud chcete, můžete za přidat pro zapnutí omezení, ale i tak je nejlepší udržet hodnoty dostatečně nízko, aby omezování nebylo potřeba. Příklad: jeden kanál do dvou reproduktorů Zde máte další příklad pro přehrávání levého kanálu ve dvou reproduktorech. Následujme výše uvedené kroky: Na výstupu by měly být dva kanály, takže první parametr je "2". Jelikož máme dva vstupní kanály, budeme mít dvě sady parametrů. Jelikož máme rovněž dva výstupní kanály, budeme mít dva parametry v každé sadě. Levý kanál ze souboru by měl jít s plnou hlasitostí do nového levého i pravého kanálu. Takže první sada parametrů je "1:1". Pravý kanál by měl být zahozen, takže druhá sada bude "0:0". Hodnoty 0 na konci je možné vynechat, ale pro snadnější pochopení je zde necháváme. Dáme-li vše dohromady, dostaneme: mplayer soubor -af pan=2:1:1:0:0 Pokud chceme místo levého kanálu pravý, budou parametry tyto: "2:0:0:1:1". Příklad: levý kanál ve dvou reproduktorech zkráceně Stejně jako s můžeme použít zkrácený zápis, který funguje pouze pro levý kanál: mplayer soubor -af pan=1:1 Jelikož má pouze jeden vstupní kanál (druhý je zahozen), máme pouze jednu sadu s jedním parametrem, takže tento jediný kanál dává 100% sám ze sebe. Příklad: podmixování 6-kanálového PCM MPlayerův dekodér 6-kanálového PCM neumí podmixování. Máme však možnost k tomu použít : Počet výstupních kanálů je 2, takže první parametr je "2". Při šesti vstupních kanálech budeme mít šest sad parametrů. Jelikož nás však zajímá pouze výstup z prvních dvou kanálů, vystačíme s pouhými dvěma sadami; zbývající čtyři sady můžeme vynechat. Pozor na to, že ne všechny vícekanálové zvukové soubory mají stejné řazení kanálů! Tento příklad demonstruje podmixování souboru se stejným řazením kanálů jako má AC–3 5.1: 0 - levý přední 1 - pravý přední 2 - levý zadní 3 - pravý zadní 4 - středový přední 5 - subwoofer První sada parametrů je výčtem procentních hodnot hlasitostí v daném pořadí, kterou by měl dostat každý výstupní kanál z levého předního kanálu: "1:0". Pravý přední kanál by měl jít do pravého výstupu: "0:1". Stejně tak zadní kanály: "1:0" a "0:1". Středový kanál jde do obou výstupních kanálů s poloviční hlasitostí: "0.5:0.5" a subwoofer jde do obou s plnou hlasitostí: "1:1". Dáme-li vše dohromady, dostaneme: mplayer 6-kanálové.wav -af pan=2:1:0:0:1:1:0:0:1:0.5:0.5:1:1 Uvedené procentní hodnoty jsou pouhým příkladem. Upravte si je podle vlastního uvážení. Příklad: Přehrávání 5.1 zvuku na velkých reprobednách bez subwooferu Pokud máte robustní čelní reprobedny, nemusíte utrácet za nákup subwooferu pro kompletní 5.1 zvukový systém. Použijete-li volbu pro požadavek, aby liba52 dekódovala 5.1 zvuk do 5.0, bude zkrátka kanál pro subwoofer zahozen. Pokud jeho obsah chcete roznést do ostatních kanálů, musíte jej podmixovat ručně pomocí : Jelikož se potřebuje dostat ke všem šesti kanálům, nastavte , takže je liba52 dekóduje všechny. Filtr produkuje pouze pět kanálů, takže první parametr je 5. Šest vstupních a pět výstupních kanálů znamená šest sad po pěti parametrech. Levý přední kanál půjde jen sám do sebe: "1:0:0:0:0" Stejně tak pravý přední kanál: "0:1:0:0:0" Taktéž levý zadní kanál: "0:0:1:0:0" Rovněž pravý zadní kanál: "0:0:0:1:0" Středový kanál jakbysmet: "0:0:0:0:1" A nyní se musíme rozhodnout, co uděláme se subwooferem, například půlku do předního levého a půlku do předního pravého: "0.5:0.5:0:0:0" Zkombinujeme-li to dohromady, dostaneme: mplayer dvd://1 -channels 6 -af pan=5:1:0:0:0:0:0:1:0:0:0:0:0:1:0:0:0:0:0:1:0:0:0:0:0:1:0.5:0.5:0:0:0 Softwarové nastavení hlasitosti Některé zvukové stopy jsou příliš tiché na to, aby mohly být pohodlně poslouchány bez zesílení. To je problém, pokud váš zvukový systém neumožňuje potřebné zesílení. Volba poručí MPlayeru použití vestavěného směšovače. Pak můžete použít klávesy pro nastavení hlasitosti (výchozí 9 a 0) pro dosažení mnohem vyšších úrovní hlasitosti. Takto neobejdete směšovač vaší zvukové karty; MPlayer pouze zesílí signál před jeho odesláním do zvukové karty. Následující příklad je dobrým startem: mplayer tichý-soubor -softvol -softvol-max 300 Volba nastavuje maximální povolenou výstupní hlasitost v procentech původní hlasitosti. Například, umožní nastavit hlasitost až na dvojnásobek původní úrovně. Je bezpečné nastavit vysoké hodnoty volbou ; vyšší hlasitost se nepoužije, dokud nepoužijete tlačítka nastavení hlasitosti. Jedinou nevýhodou velkých hodnot je to, že jelikož MPlayer nastavuje hlasitost o podíl z maximální hlasitosti, nebudete mít tak jemný krok nastavení pomocí tlačítek. Pokud potřebujete přesnější nastavování, použijte nižší hodnotu pro a/nebo nastavte . Volba pracuje tak, že ovládá zvukový filtr . Chcete-li přehrávat soubor od začátku při určité hlasitosti, můžete nastavit ručně: mplayer tichý-soubor -af volume=10 Takto přehrajete soubor se ziskem 10 decibelů. Při použití filtru buďte velmi opatrní. Pokud použijete příliš vysokou hodnotu, můžete si poškodit sluch. Začněte s nízkou hodnotou a postupně zvyšujte, až docílíte požadované hlasitosti. Při nastavení příliš vysokých hodnot také hrozí, že bude nucen ořezat signál, aby předešel odeslání dat mimo dovolený rozsah do zvukové karty; to povede ke zkreslení signálu. TV vstup Tato sekce je zaměřena na zpřístupnění sledování/grabování z V4L kompatibilního TV tuneru . Popis voleb k TV a ovládání z klávesnice naleznete v man stránce. Kompilace Zaprvé musíte rekompilovat. ./configure zdetekuje v4l hlavičkové soubory kernelu a existenci zařízení /dev/video*. Pokud existují, bude zabudována podpora pro TV (viz výstup z ./configure). Ujistěte se, že váš tuner pracuje s jiným Linuxovým TV softwarem, například XawTV. Tipy pro používání Úplný seznam voleb je dostupný v manuálové stránce. Zde je jen několik typů: Použijte volbu . Příklad: -tv channels=26-MTV1,23-TV2 Vysvětlení: Při použití této volby budou použitelné pouze kanály 26 a 23 a budete také mít krásný OSD text po přepnutí kanálů, zobrazující jméno kanálu. Mezery ve jméně kanálu musí být nahrazeny znakem "_". Zvolte rozumné rozměry obrazu. Rozměry výsledného obrazu by měly být bezezbytku dělitelné 16. Pokud zachytáváte video se svislým rozlišením vyšším než polovina plného rozlišení (čili 288 pro PAL nebo 240 pro NTSC), pak 'snímky', které dostanete, budou ve skutečnosti prokládané páry půlsnímků. V závislosti na tom, co chcete s videem dělat, je můžete nechat jak jsou, destruktivně odstranit proklad, nebo rozdělit páry do individuálních políček. Jinak bude získaný snímek roztřepený během rychlých scén a regulátor datového toku nebude pravděpodobně schopen ani udržet nastavený datový tok, vzhledem k tomu, že prokladové artefakty produkují velké množství detailů, což spotřebovává velké přenosové pásmo. Odstraňování prokladu můžete zapnout pomocí volby . Dobrou práci obvykle odvede , ale záleží na osobních preferencích. Prostudujte si ostatní možnosti odstraňování prokladu v manuálu a vyzkoušejte je. Odstřihněte mrtvý prostor. Když zachytáváte video, oblasti na okrajích jsou obvykle černé, nebo obsahují nějaký šum. Což opět zbytečně spotřebovává přenosové pásmo. Přesněji to nejsou samotné černé oblasti, ale ostrý přechod mezi černou a světlejším videem, ale to teď není důležité. Než začnete zachytávat, nastavte parametry volby tak, aby byl veškerý binec na okrajích odstřižen. Opět se snažte zachovat rozumné rozměry výsledného obrazu. Sledujte zatížení CPU. Většinu času by nemělo překročit hranici 90%. Pokud máte velkou vyrovnávací paměť pro zachytávání, dokáže MEncoder přežít několikasekundové přetížení, ale nic víc. Raději vypněte 3D OpenGL spořiče obrazovky a podobné věci. Nehrajte si se systémovými hodinami. MEncoder používá systémové hodiny pro A/V synchronizaci. Pokud přestavíte systémové hodiny (zvlášť nazpět), MEncoder bude zmaten a vy přijdete o snímky. To je velmi důležité pokud jste připojeni k síti a používáte nějaký časový synchronizační software jako je NTP. Musíte vypnout NTP během zachytávání, pokud chcete spolehlivě zachytávat. Neměňte pokud nevíte co děláte, nebo vaše karta/ovladač opravdu nepodporuje výchozí (YV12 barevný prostor). Ve starší verzi MPlayeru/ MEncoderu bylo nutné nastavit výstupní formát. Tento problém by měl být v současných verzích vyřešen, již není nadále potřeba a výchozí hodnoty vyhovují pro většinu případů. Například pokud zachytáváte do DivX pomocí libavcodecu a uvedete pro zvýšení kvality zachytávaných snímků, stejně budou tyto snímky později konvertovány zpět na YV12, takže jediné co tím získáte je spousta vyplýtvaného výkonu CPU. Chcete-li nastavit barevný prostor I420 (), musíte přidat i volbu kvůli konfliktu fourcc Intel Indeo video kodekem. Existuje několik cest, jak zachytávat zvuk. Můžete nahrát zvuk buď pomocí zvukové karty pomocí externího propojení mezi video kartou a linkovým vstupem, nebo použitím vestavěného ADC v čipu bt878. Ve druhém případě musíte načíst ovladač btaudio. Přečtěte si soubor linux/Documentation/sound/btaudio (ve zdrojácích kernelu, nikoli MPlayeru) pro několik instrukcí jak použít tento ovladač. Pokud MEncoder nedokáže otevřít audio zařízení, ujistěte se, že je opravdu k dispozici. Můžete mít potíže se zvukovými servery jako aRts (KDE) nebo ESD (GNOME). Pokud máte plně duplexní zvukovou kartu (téměř každá slušná karta to již podporuje) a používáte KDE, zkuste zaškrtnout volbu "full duplex" v menu nastavení zvukového serveru. Příklady Modelový výstup do AAlib :) mplayer -tv driver=dummy:width=640:height=480 -vo aa tv:// Vstup ze standardního V4L: mplayer -tv driver=v4l:width=640:height=480:outfmt=i420 -vc rawi420 -vo xv tv:// Mnohem sofistikovanější příklad. Zde MEncoder zachytává obraz v plném PALu, ořízne okraje a odstraní proklad obrazu pomocí lineárního směšovacího algoritmu. Zvuk je komprimován konstantním datovým tokem 64kbps LAME kodekem. Toto nastavení je vhodné pro zachytávání filmů. mencoder -tv driver=v4l:width=768:height=576 -oac mp3lame -lameopts cbr:br=64\ -ovc lavc -lavcopts vcodec=mpeg4:vbitrate=900 \ -vf crop=720:544:24:16,pp=lb -o výstup.avi tv:// Toto navíc přeškáluje video na 384x288 a zkomprimuje jej s datovým tokem 350kbps v režimu vysoké kvality. Volba vqmax uvolňuje kvantizer a umožní video kompresoru podržet takto nízký datový tok i za cenu snížení kvality. To lze použít pro záznam dlouhých TV seriálů, kde kvalita obrazu není až tolik důležitá. mencoder -tv driver=v4l:width=768:height=576 \ -ovc lavc -lavcopts vcodec=mpeg4:vbitrate=350:vhq:vqmax=31:keyint=300 \ -oac mp3lame -lameopts cbr:br=48 -sws 1 -o výstup.avi\ -vf crop=720:540:24:18,pp=lb,scale=384:288 tv:// Rovněž můžete nastavit menší rozměry obrazu ve volbě a vyhnout se tak softwarovému škálování, ale tento přístup vyžaduje maximální množství informací a je trochu odolnější proti šumu. Čipy bt8x8 umí průměrování pixelů pouze ve svislém směru díky hardwarovým omezením. Rádio Rádio vstup Tato sekce se zabývá tím, jak zprovoznit poslech rozhlasu z V4L-kompatibilního rozhlasového tuneru. Popis voleb a ovládání z klávesnice naleznete v man stránce. Kompilace Nejprve musíte znovupřeložit MPlayer pomocí ./configure s a (pokud chcete i nahrávat) . Ujistěte se, že váš tuner pracuje s jiným softwarem v Linuxu, například XawTV. Uživatelské tipy Plný výčet voleb je v manuálové stránce. Zde uvádíme jen několik tipů: Použití volby . Příklad: -radio channels=104.4-Sibir,103.9-Maximum Vysvětlení: Pomocí této volby budou k dispozici pouze stanice 104.4 a 103.9. Budete mít krásný OSD text během přepínání kanálů, který zobrazí jméno kanálu. Mezery v názvech kanálů musí být nahrazeny znakem "_". Je mnoho způsobů, jak zachytávat (nahrávat) zvuk. Můžete buď zachytávat pomocí vstupu line-in zvukové karty propojeného vnější linkou s videokartou, nebo použitím vestavěného ADC v čipu saa7134. V druhém případě musíte zavést ovladač saa7134-alsa nebo saa7134-oss. MEncoder nelze použít pro zachytávání zvuku, jelikož vyžaduje videoproud, aby fungoval. Takže buď použijete arecord z projektu ALSA, nebo volbu . V druhém případě neuslyšíte nic (pokud ovšem nemáte propojku s line-in a vypnuté mute na kanále line-in). Příklady Vstup ze standardního V4L (pomocí line-in kablu, zachytávání vypnuto): mplayer radio://104.4 Vstup ze standardního V4L (pomocí line-in kablu, zachytávání vypnuto, rozhraní V4Lv1): mplayer -radio driver=v4l radio://104.4 Přehrávání druhé stanice ze seznamu: mplayer -radio channels=104.4=Sibir,103.9=Maximm radio://2 Průchod zvuku přes PCI sběrnici z interního ADC rádio karty. V tomto příkladu se tuner používá jako druhá zvuková karta (ALSA zařízení hw:1,0). Pro zařízení založené na saa7134 musí být zaveden buď modul saa7134-alsa nebo modul saa7134-oss. mplayer -rawaudio rate=32000 radio://2/capture \ -radio adevice=hw=1.0:arate=32000:channels=104.4=Sibir,103.9=Maximm Když používáte názvy zařízení ALSA, dvojtečky musí být nahrazeny znaky rovnáse, čárky tečkami.